Dysplazie je dědičná porucha, která ve svých závažnějších formách může způsobit zmrzačení, ochrnutí, nebo bolestivou artritidu kloubu. Je způsobena kombinací genetických a vnějších faktorů. Vyskytuje se u mnoha druhů, ale nejvíce jí trpí psi, především velká plemena.
Na snímku dysplatické kyčle vás upoutá hlavně hlavice stehenní kosti, která není pevně a dostatečně hluboko usazena v kloubní jamce; nebo skutečnost, že hlavice a jamka nejsou na povrchu hladké, ale zdeformované. To může způsobit opotřebení kloubu a velké bolestivé tření při pohybu. Kyčel pak trpí nadměrnou zátěží a je náchylný na vytvoření zánětu, díky kterému se navíc může vyvinout osteoartróza, která je na RTG snímku rozpoznatelná jako malé úlomy kostí, ničící pak dále kloub.
Příčin může být více. Nejpravděpodobněji je kódovaná geneticky, ale také na ni působí vnější faktory – nadměrný pohyb psa v mládí, špatná výživa, přebytečné množství dále podávaných vitamínů apod.. I když se dodržují obecně známá pravidla zmírňující riziko onemocnění a předkové budou mít DKK negativní, není žádná jistota, že se onemocnění psovi vyhne
Bylo prokázáno, že za vznik příznaků DKK mohou mít vliv i faktory životního prostředí psa – především jeho výživa (intenzita růstu): Psi ze stejného vrhu mohou mít podle vlivu prostředí DKK, nebo se u nich projevit nemusí. Prostředí však nijak neovlivňuje dědičnými vlohami podmíněnou možnost onemocnět DKK nebo předávat vlohy k DKK potomstvu.
Vyvážená výživa i přiměřený pohyb mají značný vliv, nikoliv zásadní, na konečný stupeň klinického projevu DKK, zjištěný při rentgenodiagnostice v příslušném věku psa. Základní geneticky danou predispozici vůbec nezmění a neodstraní, ale u postižených jedinců významně ovlivní nejen stupeň pozitivity DKK, ale ve svém důsledku také stupeň klinických příznaků a pohybových obtíží psa. Dnes však existují možnosti, jak vysokému stupni finálního projevu DKK předejít, nebo jak jeho důsledky zmírnit. Řešením je zdravá a vyvážená výživa a zdravý životní styl.
Příznakem dysplazie bývá většinou problém při vstávání, neochota k delšímu a namáhavějšímu pohybu a cvičení, chromost, bolest a podobně. U některých zvířat se tyto příznaky nemusí projevit dříve než v 7 měsících, proto je nutná návštěva veterináře při sebemenším podezření.
Mezinárodní označení stupně dysplazie kyčelních kloubů se označuje velkými tiskacími písmeny A, B, C, D, ale některé státy mají své vlastní označení.
Vysvětlivky:
• A – normal, negativní
• B – fast normal, 1/1 (lehké postižení)
• C – noch zugelassen, 2/2 (těžší postižení)
• Ostatní písmena jak D 3/3 se v rodokmenech již nevyskytují, protože jsou vyřazující z chovu.
V České republice je do chovu povolen maximálně 2. stupeň dysplazie v jakékoli kombinaci (2/1, 0/2, 2/2 a podobně), ze SRN a Rakouska se uznávají výsledky „A“ (normal, fast normal, noch zugelassen). U nás se může uznat lepší hodnocení (ČR a SRN) za předpokladu, že daný jedinec nebyl žádné uznávané zemi vyřazen z chovu.
Rozlišuje se dysplazie kyčelních kloubů (HD) a loketních kloubů (ED).
U německých ovčáků se RTG provádí od věku 12 měsíců. Jestliže chce mít chovatel jedince zařazené do chovu, je povinen udělat rentgen kyčlí, lokty jsou zatím dobrovolné, ale již dnes je dohodnuto s plemennou knihou, že výsledky loktů bude rovněž zapisovat do PP.
Veterinární lékař zasílá snímky k vyhodnocovateli sám. Ten po vyhodnocení snímku zasílá majiteli psa výzvu k úhradě vyhodnocení snímku, nebo zasílá rovnou výsledek tzv. na dobírku. Po obdržení výsledku pak majitel psa pošle potvrzení i společně s PP k zápisu na plemennou knihu.